O NÁS                        

Výmarský ohař krátkosrstý - pod mým vedením, mé cíle a plány s ním

Jmenuji se Eva Volfová, pocházím z Východních Čech. S loveckou kynologií jsem začala ve svých 41 letech. Ke kynologii mě přivedl můj první výmarský ohař - Fatima ze Šonovských hor, která se narodila v září 2008. Kvůli ní jsem se přihlásila v lednu 2009 do kurzu - o lovecký lístek. V roce 2010 jsem úspěšně složila zkoušku z myslivosti a následovala zkouška - Zbrojní průkaz, který jsem potřebovala k lovecké zbrani, tu jsem viděla jako nepostradatelnou při výcviku. Jako adept jsem byla zapsaná u MS Dolany u Jaroměře, kde jsem doposud členem.

Už jsem měla tedy vše potřebné - loveckého psa Výmarského ohaře krátkosrstého, kurz z myslivosti- lovecký lístek, povolenku k lovu, loveckou zbraň, zkušební řád, nějakou literaturu o výcviku, moje nadšení pro výcvik - že to zvládneme a výcvik mohl začít.

Loveckou kynologii jsem nikdy dříve neznala, ani jsem žádného myslivce s loveckým psem okolo sebe neměla. Výcvik s Fatimou byl pro mě i pro ni krok do velkého neznáma. Děkuji proto lidem okolo mě, kterým vděčím za zkušenosti, rady, trpělivost se mnou a hlavně čas, který mi věnovali a věnují při výcviku.

Výcvik je většinou v naší honitbě v Dolanech u Jaroměře -VČ. Prostory máme dostačující, pole vodu i les. Bohužel tu nemáme divokou pernatou zvěř. Na zajíce občas narazíme, to pak překvapí nejen psa, ale i mě samotnou. Proto klidy před zvěří cvičíme buď na vypouštěné nebo mám kamarády, kteří mi umožní cvičení na divoké zvěři u nich v honitbě. To je to nejlepší, co může být.

Mým cílem je mít výmarského ohaře pokud mi v tom nebude nic bránit, dát mu možnost prokázat vrozené vlohy na všech možných zkouškách pro něho určených. To znamená - jít co nejdále až do všestranných zkoušek. A pak mu umožnit pro co se narodil - pracovat s radostí při praxi v myslivosti a lovectví.

Knížka z roku 1953 - Všestranný ohař R.Knoll-J.Báča na str.32 se píše v tabulce Znaky plemene -

Výmarský ohař výška 55-68cm, srst měkčí, barva šedá, ZVLÁŠTNÍ VLOHY - STOPAŘ, prut krácen. Na této tabulce, kde jsou uvedena lovecká plemena, je zvláštní, že plemeno Výmarský ohař je posouzeno pouze jako stopař. Myslím, že tady by i pan Knoll dnes napsal - VŠESTRANNÝ OHAŘ, pro jeho rozšířené vrozené vlohy.

Myslím, že každé lovecké plemeno má vrozené vlohy - své ,,gró" už od přírody dané. Některý jedinec se cvičí snadněji a některý potřebuje svůj čas, ale je jen na vůdci, aby to posoudil a psa dobře vedl. Nic se nemá uspěchat, a vše má svůj čas. Já osobně s úsměvem říkám- cvičit plemena ČF nebo NKO je jednoduché - ti se s tím vším pro lov narodí, ale vycvičit a uspět na zkouškách s Výmarským ohařem, to je výzva!

Svoji Chovatelskou stanici od Ptačího dolu jsem založila 6.3.2012, abych podpořila Výmarského ohaře s loveckými geny. To je můj plán. Můj cíl už byl naplněn - kynologicky vést psy co nejdále, a to se už stalo. Bylo to vítězství na 46. ročníku Memoriálu Richarda Knolla s Bonnie od Ptačího dolu, jako první v historii, kdy vyhrál VOK a také žena jako vůdce. Poté jsme nastoupily na Memoriálu Karla Podhajského, kde nás limitní známka vyřadila z hodnocení, ale i přesto jsme s Bonnie došly až do konce s pěknými body celkově 433.

Moje feny, se kterými jsem měla a mám možnost cvičit a učit se s nimi i já lovecké kynologii -

Fatima ze Šonovských hor rok narození 2008 - PZ, VP, LZ, VZ (už loví tam nahoře).

Daisy od Potoka Kačáku, rok narození 2012 - PZ, VP, LZ, VZ - na VZ 2014 nabodováno na nominaci, účast v ZČ 2015. (už loví opět s Fatimou, tam nahoře).

Bonnie od Ptačího dolu, rok narození 2016, z mého chovu - ZV, PZ, VP, LZ, VZ 3x - na VZ nabodováno na nominaci 2019 hárání, nové body na nominaci 2020, 46.ročník Memoriál R.Knolla - vítěz, účast na Memoriálu K.Podhájského.

Akima Ambergma rok narození 2019 - ZV, PZ, VP, LZ, VZ.

Dory od Ptačího dolu rok narození 2021 - ZV, PZ.

Ella od Ptačího dolu rok narození 2022

Pes má svůj život krátký oproti tomu lidskému, proto bychom měli být rádi za každé společné chvíle s našimi oddanými psy. Vůdci pak zůstanou zážitky a vzpomínky na čtyřnohé kamarády.

I já mám zážitek z výcviku v lese z disciplíny ,,Pobarvená stopa". Barva byla nakapaná 3 hodiny před cvičením kamarádem, pomocníkem, který s námi pak už trasu nešel. Na konci dráhy položená srnčí deka a spárek jako vždy. Bonnie jsem nasadila na stopu, spolehlivě pracovala na celé dráze, jen ten konec byl jiný. Fena konec poznala svým výborným nosem, kapaná barva už nepokračovala, ale to jsem já svým lidským nosem nepoznala. Pro mě byl vždy konec, tam kde leží deka ze srnčí a spárek. Bonnie už nikam nechtěla jít, já ano. V ten moment se na štěstí vynořil z houštin houbař, který zabloudil a požádal mě o směr cesty z lesa ven. Nabídla jsem mu, že může jít cestou s námi. Ano, byl rád, že už nemusí bloudit lesem. Když houbař došel z houští k nám, a já viděla jeho košík kde nebyly houby, ale v košíku měl moji deku ze srnčího, pochopila jsem, že konec dráhy bych nikdy nenašla a Bonnie svůj úkol splnila. Otázka na houbaře, co že to má v tom košíku, odpověděl, že to tady u stromu našel ležet a že se mu to na chalupě s určitostí někdy hodí!

Díky kynologii mám koníčka, který mě nesmírně baví a naplňuje, protože jsem v přírodě se svými psy, ale i díky tomu jsem poznala spoustu výborných, ochotných lidí, kterých si moc vážím.

Eva Volfová 12.10.2020